Co je příčinou přežívání východoevropských Židů do sta let?
V roce 1990 žilo v Americe celkem 37 000 stoletých občanů a demografové očekávají, že se jejich počet v roce 2050 zvýší na 4,2 milionů. Dlouhověkost je kromě zdravého životního stylu včetně stravy a tělesného pohybu nepochybně významně ovlivněno zdravotní péčí, ale také genetikou. Jesse Green popsal v listopadu 2011 v časopisu New York skupinu 540 východoevropských Židů, žijících v USA, kteří se dožívají věku kolem sta let.
Prvním překvapením je, že nikdo z nich nežil podle námi prosazovaných zásad zdravého životního stylu. Navíc muži vesměs kouřili. Všichni celý život intenzivně celé dny pracovali a teprve ve značně pokročilém věku přestali chodit do krámků, bank a úřadů, ale doma se dále zajímali o dění ve světě. Vesměs nečetli žádné zábavné knihy, jako detektivky, ale pouze odbornou literaturu, cestopisy, historické příběhy. Nikoho z nich v průběhu života neohrožovalo žádné maligní onemocnění. Samozřejmě, že v pokročilém věku mají potíže se samostatnou chůzí, špatně vidí a nedoslýchají. Bohužel, schází jakákoli zmínka o tom, zda pili alkohol, nebo nepili.
Je pochopitelné, že se o tyto lidi zajímají genetické ústavy a snaží se zjistit, jestli mají něco společného. Výzkum u této stoleté komunity lidí původem z východní Evropy byl prováděn v rámci Longevity Genes Project v Albert Einstein College of Medicine v Bronxu. Studie se zúčastnilo 540 osob, které dosáhly 95 let a které neprodělaly žádnou kardiovaskulární chorobu, karcinom, diabetes mellitus a neměly výrazný pokles kognitivních schopností. Studovaná komunita byla z genetického hlediska výhodná, protože 40 % jejích členů pochází prapůvodně pouze od čtyř židovských matek a dodnes si velká většina mužů bere ženy ze stejného klanu. Obdobně je tomu u obyvatel Islandu, kteří jsou potomky čtyř žen z Irska a pěti Vikingů. Dr. Nir Barzilai se nesnažil najít geny, které způsobují některé závažné choroby, ale naopak hledal geny, které vzniku závažných chorob brání.
Prvním charakteristickým rysem této komunity stoletých je skutečnost, že v jejich příbuzenstvu jsou lidé, kteří se dožívají nebo dožili pokročilého věku. Další společnou známkou je, že jsou to osoby malé postavy. (Autor článku k tomu připomíná, že také poníci žijí déle než koně). Kromě toho je pro tyto osoby charakteristické, že žijí bohatý a šťastný život, jsou plni energie, neupadají do stavu demence a nesmírně se zajímají o dění kolem sebe. Všichni století Židé také milovali vtipy, zvláště židovské.
Při genetické analýze byly zjištěny další známky důležité pro dlouhodobé přežívání. V první řadě to byl průkaz genu cholesterol ester transfer proteinu (CETP), z nichž jedna forma korelovala s pozdějším začátkem úbytku mentálních funkcí, působila snížení rizika demence a zvyšovala koncentraci HDL cholesterolu a ochranu myokardu. U stoletých zdědilo tuto příznivou frakci genu od obou rodičů 24 % dětí, zatímco v kontrolním souboru jen okolo 9 %. Dalším nálezem u stoletých byla varianta APO E genu, který chrání před vznikem aterosklerózy a Alzheimerovy nemoci. Kromě toho našli u stoletých gen FOX03A, který zabraňuje vzniku karcinomů a leukémie, a druh APOC3 genu, chránícího proti kardiovaskulárním chorobám a diabetu. Samotný nález pouze tohoto genu prodlužoval život o čtyři roky. Výzkumníci se zajímali také o délku telomer, což jsou koncové výběžky na chromosomech, které se s postupujícím věkem zkracují. U stoletých zjistili zpomalení zkracování telomer s přibývajícím věkem.
Při současné zdravotní péči, která nabízí stenty, bypassy, pacemakery, nové klouby, výbornou rehabilitaci, transplantace a další, lze podle dr. Barzilaie očekávat, že tyto osoby budou schopny žít do 122 let, do věku, ve kterém zemřela nejstarší osoba na světě Jeanne Calmentová v roce 1997. Na sklonku života musí jejich okolí, jako u všech ostatních osob, hlídat dodržování tělesné hygieny, bránit pádům, aby si nezpůsobili zlomeniny, a pomáhat jim žít v pohodě a dobré náladě. K nechuti déle žít je může přivézt ztráta zraku a hluchota při neschopnosti pohybu, ale to platí pro každého, kdo se dožije vysokého věku. Rozdíl je pouze v tom, že u této skupiny stoletých Židů z východní Evropy k tomu dochází až přibližně o 30 let později.
Green J. They’re old they’re Jewish and they have DNA like you wouldn’t believe. What do a bunch of old Jews know about living forever? New York Magazine, November 14, 2011.
zpět