Mírné pití vína nezpůsobí cirhózu, ale zlepšuje jaterní funkce

SOUHRN

Nejčastějšími příčinami postižení jater jsou nealkoholické příčiny: hepatitidy typu B a C, obezita, dlouhodobé užívání některých léků, srdeční městnání, autoimunitní hepatitida, metabolické nemoci a toxické poškození jater. Alkohol způsobuje poruchu jaterní funkce: steatózu jater, alkoholickou hepatitidu a cirhózu pouze při dlouhodobém pití velkých dávek alkoholu. Alkoholického postižení jater se nemusí obávat konzumenti malého a středního množství vína, a to ani po dlouhodobém a každodenním pití. Ukázalo se, že střídmé, každodenní pití může být naopak pro játra příznivé. Víno je lepší než jiné druhy alkoholu, včetně piva.

 

KLÍČOVÁ SLOVA

| alkohol | jaterní funkce | alaninaminotransamináza | nealkoholická steatohepatitida | alkoholická steatohepatitida

 

Úvod

Do dnešního dne byl již nashromážděn dostatek věrohodných důkazů o tom, že střídmá konzumace alkoholu prospívá našemu zdraví. Svědčí o tom snížený výskyt infarktu myokardu i jeho recidiv, menší výskyt ischemického cévního postižení mozku, pokles mortality u hypertenze, nižší výskyt diabetes mellitus a nižší riziko úmrtí na jeho kardiovaskulární komplikace po každodenní konzumaci malých dávek alkoholu ve srovnání s abstinencí a nadměrným pitím. Malé denní dávky alkoholu rovněž snižují celkovou úmrtnost a prodlužují lidský věk při zachování nejen lepší tělesné, ale také kognitivní funkce.¹ Letošní článek v European Heart Journal rozšířil výčet příznivých účinků každodenní konzumace malých dávek alkoholu také na srdeční selhání jakéhokoliv původu, ne pouze ischemického.²

Na druhé straně stále vzbuzuje naše obavy nebezpečí, které vyplývá z toho, že alkohol jako buněčný jed může poškozovat játra, ve kterých je odbouráván. Vztah mezi alkoholem a jaterním postižením byl s určitostí popsán nejpozději již v 16. století. Nejčastější formou jaterního poškození však není alkoholická, ale nealkoholická steatohepatitida – NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease).

 

Nealkoholická steatohepatitida

Hlavními příčinami NAFLD jsou virové hepatitidy typu C a B. Často je poškození jater spojeno s obezitou a s dalšími příznaky řazenými k metabolickému syndromu. Mezi její příčiny patří také dlouhodobé užívání některých léků, městnání při srdečním onemocnění, autoimunitní hepatitida, metabolické nemoci a toxické poškození jater. K poškození jater může dojít také při špatné výživě, např. s karencí bílkovin.

 

Alkoholem způsobené poškození jater

Přesto, že je NAFLD nejčastějším onemocněním jater, největší obavu nevzbuzují jeho příčiny, ale pití alkoholu a jím vyvolaná alkoholická cirhóza. Alkoholické postižení jater začíná jaterní steatózou a pokračuje přes alkoholickou hepatitidu až po konečnou, nereparabilní fázi poškození jater, kterou je alkoholická cirhóza. Alkoholické poškození jater závisí na dávce alkoholu, frekvenci a délce, po kterou je alkohol požíván, ale také na druhu alkoholu. Na vývoji jaterního postižení se podílí ještě celá řada faktorů a je také známo, že se cirhóza nemusí u některých osob konzumujících alkohol vůbec objevit.³ Nebezpečí konzumace alkoholu se také liší podle způsobu jeho metabolismu. Odbourávání alkoholu alkoholdehydrogenázou a aldehyddehydrogenázou závisí na genetických odlišnostech jednotlivých osob. Udává se, že afričtí obyvatelé jsou náchylnější k onemocnění jater než my. Ke vzniku jaterní cirhózy jsou o polovinu náchylnější ženy než muži.

Alkoholické steatohepatitidy a jaterní cirhózy se nemusejí v žádném případě obávat konzumenti malého nebo středního množství alkoholu ani při pravidelném každodenním pití. Jaterní cirhóza se u nich, bez jiných dalších příčin, nemá šanci vyvinout. Za nebezpečnou je považována teprve konzumace u mužů větší než 60–80 g čistého alkoholu (přibližně více než jedna láhev vína) denně, u žen již 20–40 g denně. Špičák se spolupracovníky zjistil u pacientů s cirhózou průměrnou denní spotřebu alkoholu 57,7 g a první kontakt s alkoholem u 25,8 % již ve věku do 15 let.⁴ Statistika u silných pijáků (více než 60 g denně) ukázala, že okolo 90 % z nich má steatózu jater, u 10–35 % z nich se vyvine alkoholická hepatitida a pouze u 5–15 % cirhóza. Podle jiných statistik se cirhóza jater při denní konzumaci větší než 130 g alkoholu rozvíjí u mužů teprve po 10 až 20 letech. U žen je to ale podstatně dříve, už po pěti letech.⁵

 

Časté mírné pití vína prospívá játrům

Skutečnost, že nejen malá, ale i střední konzumace vína působí příznivě na vývoj jaterního poškození, mohla vědce napadnout již v roce 2002, když byla zveřejněna práce dánských autorů.6 Ti se zaměřili ve třech prospektivních studiích u velké kohorty 30 630 osob na srovnání účinku vína s jinými typy alkoholických nápojů na vznik jaterní cirhózy. Studie potvrdila, že osoby, které konzumovaly více než pět alkoholických drinků denně, měly vyšší riziko vývoje cirhózy než abstinenti. Od všech testovaných alkoholických nápojů se však lišilo pití vína. Ve srovnání s osobami, které nepily víno (RR 1,0), měli konzumenti s podílem 16–30 % vína na celkové spotřebě alkoholu riziko vývoje cirhózy podstatně nižší (RR 0,4; 95% interval spolehlivosti [IS] 0,3–0,6) a pokles se ještě zvýšil při zvýšení podílu konzumace vína na celkovém objemu konzumovaného alkoholu na 51 % nebo výše. Relativní riziko vzniku cirhózy pokleslo až na 0,3 (95% IS 0,2–0,5). Už tyto nálezy z roku 2002 upozorňovaly na významně nižší riziko jaterního poškození při pití vína ve srovnání s pitím piva nebo tvrdého alkoholu. Příčiny tohoto dánského nálezu nebyly jednoznačně vysvětleny. Kromě složek obsažených ve víně se mohl uplatňovat také odlišný vliv životního stylu a stravy u konzumentů vína, ale také další příčiny, jakými jsou obezita, kouření, frekvence pití a jiné.

Nezávisle na popsané studii bylo v poslední době skutečně opakovaně prokázáno, že každodenní pití malého množství vína snižuje výskyt NAFLD. První zprávy o tom, že játra nejsou pitím alkoholu pouze poškozována, ale naopak, že malé množství vína může působit příznivě na jaterní funkci, se objevily již před osmi lety. Suzuki se spolupracovníky publikoval v American Journal of Gastroenterology v roce 2007 výsledky studie sledující vliv pití alkoholu na jaterní testy, konkrétně na ovlivnění hodnot alaninaminotransaminázy (ALT).⁷ Zjistili, že při pití 12–23 alkoholických drinků týdně (čili 140–279 g čistého alkoholu týdně, neboli 20–40 g denně) se počet osob, které měly vyšší výchozí koncentraci ALT, velmi významně (o 60 %) snížil (HR = 0,4). V další fázi sledovali 326 osob, které měly výchozí hodnotu ALT normální a nebyly u nich prokázány známky jaterní steatózy. Během pětiletého sledování bylo mírné pití alkoholu, ale ne abstinence nebo minimální konzumace alkoholu provázeno statisticky významným (p = 0,02) snižováním koncentrace ALT. Adjustované HR pokleslo na 0,4 (95% IS 0,1–0,9).

Ve stejném roce publikoval Szabo studii o vlivu pití malého množství alkoholu na postižení jater a zjistil, že mírné popíjení alkoholu snižuje riziko NAFLD.⁸ O rok později, v roce 2008, prokázali Dunn se spolupracovníky v americké studii, že jaterní cirhózy se rozhodně nemusejí obávat konzumenti malých dávek alkoholu ani při každodenním pití.⁹ K studiu použili údaje od téměř 12 000 účastníků Third National Health and Nutrition Examination Survey a zaměřili se na konzumenty pouze 10 g nebo méně čistého alkoholu denně ve formě vína. Prokázali, že každodenní střídmé pití vína nejenže játrům neškodí, ale naopak jim prospívá a brání rozvoji steatohepatitidy. Hodnotu ALT, která ukazovala jaterní poškození podle mezní hodnoty referenční laboratoře, mělo 3,2 % nepijáků, ale pouze 0,4 % mírných pijáků vína. Když vzali jako mezní hodnotu ALT rovnou 95. percentilu zdravých osob, našli hodnotu ALT označující přítomnost nealkoholické steatohepatitidy u abstinentů v 14,3 %, ale pouze v 8,6 % u osob, které konzumovaly malé množství vína. Mnohorozměrová analýza ukázala po vyloučení vlivu věku, pohlaví, rasy, příjmu, vzdělání, spotřeby kávy, okolí bydliště a tělesné aktivity hodnotu OR 0,15 (95% IS 0,05–0,49). Pivo ani alkoholické drinky obdobný vliv na jaterní testy neměly. Tato studie ukázala, že každodenní pití malého množství vína jednoznačně zlepšuje jaterní funkce.

V další práci z roku 2012 zjistila obdobná skupina amerických výzkumníků, že pití středních dávek alkoholu snížilo u 582 osob statisticky velmi významně (p = 0,002) prevalenci NAFLD a klinicky zlepšilo již rozvinutou nealkoholickou steatózou jater.¹⁰

Studie většinou posuzují účinek alkoholu na játra podle jeho aktuální spotřeby. Pouze dvě studie posuzovaly vliv dlouhodobé konzumace alkoholu na jaterní funkci. Kwon se spolupracovníky si vybrali dlouhodobé konzumenty mírných dávek alkoholu (do 40 g za týden). Ze 77 jaterních biopsií u pacientů s NAFLD zjistili, že pití alkoholu se projevovalo statisticky významným (p = 0,04) zlepšením NAFLD (po multifaktoriální analýze pokles OR na 0,26). Výsledek výzkumu interpretují tak, že dlouhodobé pití mírného, ale ne minimálního množství alkoholu má protektivní účinek na histologickou závažnost u již diagnostikovaného NAFLD.¹¹

K obdobným výsledkům došli také Hiramine se spolupracovníky v roce 2011.¹² Rozdělili 9 886 japonských mužů na pijáky méně než 20 g denně a na konzumenty 20–59 g denně a další se spotřebou více než 60 g alkoholu/den. Prevalence NAFLD jednoznačně a statisticky vysoce významně (p < 0,001) klesala při zvyšování množství konzumovaného alkoholu. Již u konzumentů do 20 g alkoholu za den klesala na 44,7 %, a ještě více u lehkých (39,3 %) a mírných (35,9 %) pijáků. Teprve u osob pijících více než 60 g denně se pokles výskytu zastavil na 40,1 %, což je ještě stále nápadně méně než u pijáků nejmenšího množství alkoholu. Studii uzavírají, stejně jako autoři předchozí práce, konstatováním, že pití alkoholu, zejména dlouhodobé a pravidelné, vede ke snížení prevalence NAFLD.

Rovněž další studie z Japonska dokumentují příznivé působení nízkého a středního množství alkoholu na jaterní funkci. V první z nich prokázali Gunji se spolupracovníky, že mírná a středně velká konzumace alkoholu signifikantně snižuje výskyt steatózy jater u mužů.¹³ V další průřezové studii bylo zaznamenáno při lékařských prohlídkách za pět let 63 447 nálezů, v longitudinální studii 10 424 ultrasonografických nálezů. U mužů klesala prevalence steatózy jater statisticky signifikantně z 28,5 % u abstinentů na 18,7 % u středních pijáků, u žen z 12,4 % u abstinentek na 5,4 % u středních konzumentek alkoholu. Autoři usoudili, že mírné pití alkoholu nepoškozuje játra, ale naopak.¹⁴

Také další japonská studie Hamaguchiho a spolupracovníků z nedávné doby ukázala pokles výskytu NAFLD při pití malého, ale i středního množství alkoholu.¹⁵ Další autoři v práci, která zahrnovala 4 957 mužů, zjistili, že z těch, kteří vůbec nepili, mělo NAFLD 40 % a z pijáků pouze 28 %. Z 2 155 žen měly abstinentky NAFLD v 16 % a konzumentky 20 g alkoholu jednou až třikrát týdně pouze v 10 % případů. Jaterní steatóza se u mužů lišila podle frekvence pití. Při konzumaci alkoholu jednou až třikrát týdně byla zjištěna v 38 %, avšak při každodenním pití pouze v 24 % případů (p < 0,001).¹⁶

Závěrem můžeme konstatovat, že při pití malých a středních dávek vína nejenže nehrozí vývoj jaterní cirhózy, nýbrž dochází k významnému zlepšení jaterní funkce.

 

LITERATURA

1. Šamánek M, Urbanová Z. Když víno léčí. Praha: Galén, 2013.

2. Gonçalves A, Claggett B, Jhund PS, et al. Alcohol consumption and risk of heart failure: the atherosclerosis risk in communities study. Eur Heart J 2015, published online: 20 January 2015.

3. Crabb DW. Pathogenesis of alcoholic liver disease: Newer mechanisms of injury. Keio J Med 1999;48:184–188.

4. Špičák J, Pulkertová A, Králová-Lesná I, et al. Souběžný výskyt alkoholické jaterní cirhózy a chronické pankreatitidy. Vnitř Lék 2011;57:1045–1052

5. Streba LA, Vere CC, Streba CT, Ciurea ME. Focus on alcoholic liver disease: from nosography to treatment. World J Gastroenterol 2014;20:8048–8054.

6. Becker U, Gronbaek M, Johansen D, Sorensen TI. Lower risk for alcohol-induced cirrhosis in wine drinkers. Hepatology 2002;35:868–875.

7. Suzuki A, Angulo P, St. Sauver J, et al. Light to moderate alcohol consumption is associated with lower frequency of hypertransaminasemia. Am J Gastroenterol 2007;102:1912–1919.

8. Szabo G. Moderate drinking, inflammation, and liver disease. Ann Epidemiol 2007;17(Suppl):S49–S54.

9. Dunn W, Xu R, Schwimmer JB. Modest wine drinking and decreased prevalence of suspected nonalcoholic fatty liver disease. Hepatology 2008;47:1947–1954.

10. Dunn W, Sanyal AJ, Brunt EM, et al. Modest alcohol consumption is associated with decreased prevalence of steatohepatitis in patients with non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD). J Hepatol 2012;57:384–391.

11. Kwon HK, Greenson JK, Conjeevaram HS. Effect of lifetime alcohol consumption on the histological severity of non-alcoholic fatty liver disease. Liver Int 2014;34:129–135.

12. Hiramine Y, Imamura Y, Uto H, et al. Alcohol drinking patterns and the risk of fatty liver in Japanese men. J Gastroenterol 2011;46:519–528.

13. Gunji T, Matsuhashi N, Sato H, et al. Light and moderate alcohol consumption significantly reduces the prevalence of fatty liver in the Japanese male population. Am J Gastroenterol 2009;104:2189–2195.

14. Yamada T, Fukatsu M, Suzuki S, et al. Alcohol drinking may not be a major risk factor for fatty liver in Japanese undergoing a health checkup. Dig Dis Sci 2010;55:176–182.

15. Hamaguchi M, Kojima T, Ohbora A, et al. Protective effect of alcohol consumption for fatty liver but not metabolic syndrome. World J Gastroenterol 2012;18:156–167.

16. Moriya A, Iwasaki Y, Ohguchi S, et al. Alcohol consumption appears to protect against non-alcoholic fatty liver disease. Aliment Pharmacol Ther 2011;33:378–388.

 

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., Dětské kardiocentrum, FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: milan.samanek31@seznam.cz

 

zpět