Pití mírných dávek alkoholu snižujeriziko srdečního selhání

Nejen čtenáři našeho časopisu už vědí, že pití mírných dávek alkoholu snižuje riziko ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu a jeho recidiv. Také je všeobecně známo, že střídmá konzumace alkoholu snižuje riziko ischemické formy cévní mozkové příhody. Dosud však nebyla publikována věrohodná studie, která by se snažila odhalit souvislost mezi pitím alkoholu a srdečním selháním nejrůznějšího původu. Přitom se počet osob, které žijí se srdečním selháním na světě, odhaduje na více než 23 milionů.

Teprve v lednu letošního roku vyšly v European Heart Journal výsledky studie z Harvard Medical School, které řeší vztah pití alkoholu a výskyt srdečního selhání. Do souboru bylo zařazeno celkem 14 629 mužů a žen ve věku 45–64 let, kteří byli sledováni až do konce roku 2011 v tříletých intervalech. Byli rozděleni podle množství konzumovaného alkoholu do šesti skupin: abstinenti, dřívější pijáci, současní pijáci méně než sedmi drinků týdně (jeden drink obsahoval 14 g čistého alkoholu), lidé pijící 7–14 drinků, 14–21 drinků nebo 21 a více drinků týdně. V době sledování, které trvalo 24–25 let, se vyvinulo srdeční selhání z různých příčin, nejen ischemické etiologie, ale také při kardiomyopatii, dysrytmiích, po virových infekcích, po užívání drog nebo z radioterapie nádorů celkem u 1 271 mužů a 1 237 žen.

Výsledky studie jednoznačně ukazují, že střídmé pití alkoholu snižuje riziko srdečního selhání. Po eliminaci různých matoucích faktorů, kterými jsou věk, diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, body mass index, koncentrace cholesterolu v krvi, tělesná aktivita, vzdělání a kouření, vyšlo, že muži, kteří pili každý den jeden drink alkoholu (14 g), měli o 20 % nižší riziko srdečního selhání než abstinenti, ženy pijící stejné množství alkoholu měly riziko o 16 % nižší. Překvapením bylo, že ani skupina osob, které pily větší množství alkoholu než 14 drinků, neboli téměř 200 g čistého alkoholu týdně, neměla větší riziko než abstinenti. Pouze skupina zařazená mezi „dřívější pijáky“ měla o 19–17 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání. Autoři to vysvětlují tím, že u této skupiny se zřejmě již dříve objevily příznaky onemocnění, které bylo příčinou toho, že pacienti přestali pít.

Tato studie prokázala na početném materiálu, že pravidelné pití malého množství alkoholu má příznivý vliv na kardiovaskulární onemocnění, v tomto případě jmenovitě na riziko vzniku srdečního selhání, ale také to, že ani konzumace většího množství alkoholu nezhoršovala riziko srdečního selhání ve srovnání s abstinenty.

Gonçalves A, Claggett B, Jhund PS, et al. Alcohol consumption and risk of heart failure: the Atherosclerosis risk in communities study. Eur Heart J 2015, doi:10.1093/eurheartj/ehu514.