Cookies

Tento web je provozovaný MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o., a potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštěvnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svůj souhlas můžete odmítnout zde.
Internista-3477 Ilustrační fotografie. Zdroj: iStock

Oborové aktuality - Internista

Práce ve směnném provozu a arteriální hypertenze

3. 8. 2022 - Karolína Vašků

Respektování cirkadiánních hodin úzce souvisí s psychickým a fyzickým zdravím, proto lidé, kteří bdí v noci, mohou trpět chronickou nespavostí, obezitou, kardiovaskulárními chorobami či dřívější progresí Alzheimerovy choroby. V Evropě pracuje ve směnném provozu 20 % výdělečně aktivních osob, z toho jich na Českou republiku připadá zhruba 120 000. Jedná se o pracovníky zejména v oborech integrovaného záchranného systému, dopravních a energetických společností či policejních složek a armády. 

Práce ve směnném provozu narušuje chod „vnitřních” cirkadiánních hodin, což signifikantně vede k poruchám spánku, ke snížené produkci melatoninu, a naopak k hypersekreci kortizolu. Zvýšená sympatická aktivita podněcuje ke konzumaci vysokokalorických „junk” potravin, alkoholu a vede k absenci pohybové aktivity, rozvoji obezity, diabetu, kardiovaskulárních komplikací – a to vše spěje k manifestaci metabolického syndromu. Rovněž se hovoří o častějším „sociálním jet legu”, tedy omezování sociálních vazeb a nutkání potlačovat spánkový tlak kvůli pracovním povinnostem. „Statistiky uvádějí, že až 35 procent dospělých v produktivním věku má arteriální hypertenzi a zároveň pět procent z nich má v anamnéze i další přidružené kardiovaskulární onemocnění,” podotkla doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, PhD., na dubnovém XX. sympoziu o arteriální hypertenzi.

Noční práce nemohou vykonávat osoby trpící záchvatovými stavy, prognosticky závažnou duševní poruchou chování, onemocněním kardiovaskulárního (KV) a dýchacího systému nebo osoby, u nichž je současně prokázána alkoholová či drogová závislost. Tyto formulace jsou ale jen těžko uchopitelné a velmi obecné při zpracovávání posudků o pracovní způsobilosti. Pracovní lékaři by svá rozhodnutí měli opírat o vyjádření ošetřujících specialistů a zároveň o stanoviska odborných společností. Bohužel ani v nových guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2021 není zmínka o KV onemocněních v souvislosti s nočním bděním ani o tom, zda lze zapojovat pacienty po srdečním selhání do směnného provozu. Nachází se zde pouze poznámka o důležitosti kvalitního spánku a odpočinku pro optimalizaci srdečně-cévního aparátu. Odborníci zároveň vyzdvihují závažnost centrální obstrukční apnoe (OSA), která se může vyskytnout nejen u obézních pacientů, ale i u osob s nepravidelným spánkovým režimem. Pro tyto pacienty je směnný provoz vhodný jen za předpokladu splnění podmínek, a to užívání přetlakové terapie CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) minimálně po dobu 4 hodin denně. Definitivní slovo by měl však mít ošetřující lékař – somnolog.

Incidence chronického deficitu spánku je u zdravotníků je vysoká

Pro klasifikaci diagnózy poruchy spánku asociované se směnným provozem (SWD, Shift Work Disorder) musí být splněno několik kritérií: insomnie, problémy s usnutím či naopak se zvýšenou spavostí během dne a s celkovou dobou spánku zkrácenou o 1–4 hodiny denně. Tato symptomatologie se musí se objevovat paralelně se směnným pracovním režimem minimálně po dobu tří měsíců. Zároveň musejí být vyloučeny jiné poruchy spánku vyplývající z abúzu alkoholu, drog nebo ze špatné spánkové hygieny.

Norská práce přichází s alarmujícími výsledky – u 691 norských zdravotních sester byla zjištěna prevalence SWD blížící se hodnotě 34 %.1 Dle doc. MUDr. Jitky Mlíkové Seidlerové, Ph.D., je třeba zaměřit se na problematiku komplexně a odebrat anamnézu zeširoka. Pro rozklíčování potenciálních rizik je zásadní pečlivé zapisování spánkového deníku, pomocnou metodou může být i tzv. aktigrafie, která monitoruje aktivitu pacienta během dne. „Zde se mimo jiné pacientů ptáme, jak dlouho jim trvá usnout, zda si pamatují, v kolik hodin usnuli, či zda se v noci budí a kdy se ráno probudí,” doplňuje docentka Mlíková Seidlerová. Přesný obraz toho, jak pacienti tráví čas v posteli, je pro objasnění problémů se spánkem důležitý.

Zvýšené riziko KV příhod a zhoršení lipidogramu u osob pracujících v noci

Nepravidelný spánkový režim ovlivňuje nejen cirkadiánní rytmus, který úzce souvisí s hodnotami krevního tlaku (TK), ale i s koncentracemi hormonů. U zdravotníků, kteří mají nestálou pracovní dobu, byl během nočních služeb naměřen zvýšený TK. Potvrzuje to i metaanalýza 64 studií, která přichází s výsledky průměrného zvýšení TK o 2,5/1,7 mm Hg u osob pracujících pouze v noci. Práce v tzv. rotačním systému se střídáním denních a nočních směn je provázena zvýšením pouze systolického TK o 0,65 mm Hg.2 Významné riziko vzniku akutního koronárního syndromu či cévních mozkových příhod je vyšší o 24 % (95% interval spolehlivosti [CI] 1,10–1,39) a 5 % (95% CI 1,01–1,09) v porovnání s těmi, kteří pracují ve dne. Je však zřejmé, že KV riziko začíná narůstat teprve po pěti letech ve směnném provozu a zvyšuje se lineárně o 7,1 % v závislosti na počtu let strávených tímto typem práce.3 Přesná data pro zjištění KV a celkové mortality zatím neexistují, stejně tak jako prospektivní studie, které by si kladly za cíl sledovat KV parametry a mohly vyvodit závěry pro prevenci. Pracovat v noci neprospívá ani funkčnosti a kvalitě cév. Zhoršení lipidového profilu, kdy se často setkáváme s hypertriglyceridemií a nízkou hodnotou HDL cholesterolu,4 ovlivňuje nejpravděpodobněji konzumace vysokokalorických potravin bohatých na tuky a jednoduché sacharidy a rostoucí tělesná hmotnost. Pravděpodobnost manifestace metabolického syndromu se rapidně zvýší o 50 %, jak dokládá prospektivní studie provedená u belgických dělníků.5

V řadě profesí nelze pracovat bez omezení nočních služeb. Je důležité si uvědomovat rizika související s přetočením „normálního” režimu a narušením cirkadiánních pochodů. Pracující by se měli pravidelně podrobovat pracovním prohlídkám a lékařským vyšetřením a měli by být dostatečně informováni o spánkové hygieně a předcházet problémům s pozdější nespavostí. Zároveň by mělo být, nejen zdravotníkům, umožněno si během nočních služeb alespoň chvíli odpočinout a doplnit energii zdravým a čerstvým jídlem a pomoci tak udržet stav bdělosti, výkonnosti a eliminovat profesionální chyby z únavy a spánkového deficitu.

Karolína Vašků

Reference:

  1. Waage S, Pallesen S, Moen BE, et al. Changes in work schedule affect the prevalence of shift work disorder among Norwegian nurses – a two year follow-up study. Biol Med Rhythm Res 2021;38:924–932.
  2. Park J, Shin S-Y, Kang Y, Rhie J. Effect of night shift work on the control of hypertension and diabetes in workers taking medication. Ann Occup Environ Med 2019 Oct 10;31:e27. doi: 10.35371/aoem.2019.31.e27.
  3. Torquati L, Mielke GI, Brown WJ, Kolbe-Alexander T. Shift work and the risk of cardiovascular disease. A systematic review and meta-analysis including dose-response relationship. Scand J Work Environ Health 2018;44:229–238. doi: 10.5271/sjweh.3700. Epub 2017 Dec 16. PMID: 29247501.
  4. Marquezea EC, Lemosa LC, Soaresa N, et al. Weight gain in relation to night work among nurses. Work 2012;41 Suppl 1:2043–2048. doi: 10.3233/WOR-2012-0429-2043. PMID: 22317017.
  5. De Bacquer D, Van Risseghem M, Clays E, et al. Rotating shift work and the metabolic syndrome: a prospective study. Int J Epidemiol 2009;38:848–854. doi: 10.1093/ije/dyn360. Epub 2009 Jan 7. PMID: 19129266.
zpět