Na letošní XXXVI. konferenci o hyperlipoproteinemiích, známé jako Šobrův den, zazněla zajímavá přednáška prof. MUDr. Renaty Cífkové, CSc., z Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, o nejnovějších poznatcích týkajících se problematiky dyslipidemie a hypertenze v těhotenství.

Profesorka Cífková připomněla, že podle současných amerických doporučení pro prevenci KV onemocnění u žen by v případě, že nejsou známy hodnoty lipidogramu z doby před otěhotněním, měly být provedeny odběry při první návštěvě gynekologa. Otázkou ale podle ní zůstává, zda gynekologové v klinické praxi vyšetření lipidogramu skutečně provádějí. Je důležité vědět, že v těhotenství se lipidogram mění – dochází k významnému nárůstu koncentrací celkového a LDL cholesterolu (fyziologický je vzestup o 25 až 50 procent) a triglyceridy mohou svoji hodnotu až zdojnásobit. Pokud už mají ženy před těhotenstvím dyslipidemii nebo familiární hypercholesterolemii, nárůst hodnot je v podobný jako u žen bez dyslipidemie. K návratu koncentrací lipidů do normálu, resp. výchozího stavu před těhotenstvím dochází po porodu relativně rychle, zhruba do dvou týdnů. V případě, že žena trpí před těhotenstvím hypertenzí, má přibližně 25% riziko rozvoje preeklampsie, která je závažnou komplikací ohrožující těhotenství, ale je spojena i s rizikem manifestace KV onemocnění v pozdějších fázích života. „Preexistující hypertenze je sama o sobě indikací k zahájení léčby nízkou dávkou kyseliny acetylosalicylové. Důležité ale je, aby tato léčba byla zahájena včas, to jest do 12. a nejpozději do 16. týdne těhotenství,“ zdůraznila prof. Cífková. Pokud žena trpí na počátku těhotenství dyslipidemii, měla by přijmout režimová opatření a zejména úpravu diety tak, aby přibývala na tělesné hmotnosti co nejméně. Podle prof. Cífkové to ovšem není úplně snadné zajistit, protože hmotnostní přírůstek k těhotenství zkrátka patří. U těhotných žen s hypertenzí se kupříkladu doporučuje, aby nepřibraly více než 6,8 kg za celé těhotenství, což je obtížně splnitelné, nicméně k tomuto cíli se lze přiblížit změnou stravování. „Doporučujeme jídlo rozložit do více menších porcí za den a konzumovat více vlákniny, která zajistí pocit sytosti. Proteiny ve stravě by měly mít nižší kalorickou hodnotu. Restrikci tuků ale nedoporučujeme, protože to by mohlo být spojeno s negativním vývojem plodu,“ uvedla prof. Cífková. V případě, že je těhotná žena ve vysokém KV riziku, lze zvážit podání hypolipidemické léčby. Americká léková agentura (FDA) v loňském roce změnila svoje stanovisko a požádala výrobce statinů, aby z SPC a příbalových letáků vyňali striktní kontraindikaci statinů v těhotenství. „Statiny jsou v těhotenství sice spojeny s určitým rizikem, ale stávající observační studie nepotvrdily, že by měly teratogenní účinky,“ zdůraznila prof. Cífková a doplnila, že existují menší studie u žen s familiární hypercholesterolemií, které statiny v průběhu těhotenství užívaly, a žádné poškození plodu u nich nebylo přítomno. V zásadě platí, že hypolipidemická léčba v těhotenství musí být přísně individualizovaná a v současné době je u vysoce rizikových žen statinová terapie možností ke zvážení. Druhou možností, která se zdá být ještě bezpečnější, nicméně z hlediska pacientek ne zcela komfortní, je LDL aferéza. A který statin u těhotných pacientek zvolit? Zcela jistě pravastatin, který je hydrofilní, jen minimálně proniká placentární bariérou a jen minimálně se váže na proteiny v plazmě. Pravastatin také disponuje pilotními studiemi, které prokázaly jeho bezpečnost v těhotenství. Jak zmínila prof. Cífková, podle egyptských dat byla léčba pravastatinem spojena se snížením výskytu preeklampsie.

Redakce MEDICAL TRIBUNE CZ