Menu
Aktuality-2802 foto: shutterstock.com

Role praktických lékařů ve zvládání epidemie COVID-19

20. 3. 2020 - redakce Medical Tribune

Ke zjištění nemoci COVID-19 bylo k 26. březnu 8:46 provedeno v ČR 26 698 testů, nákazu prokázaly u 1 775 lidí. Deset pacientů se vyléčilo. Šest zemřelo. Aktuální přehled situace v ČR najdete na stránkách MZCR:  https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19.

V počátcích epidemie byla vodítkem cestovatelská anamnéza a hlavní slovo při rozhodnutí o provedení testu měl epidemiolog. S nárůstem komunitního přenosu se dostává do popředí praktický lékař. Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., vědecký sekretář a místopředseda SVL ČLS JEP, probral téma na webináři https://praktickylekar.online/17032020.php s MUDr. Pavlem Březovským, MBA, ředitelem SZÚ, a MUDr. Alenou Šteflovou, Ph.D., MPH, náměstkyní ministra zdravotnictví.

„Situace je složitá nejméně ze dvou aspektů, první je profesionálně etický, tedy naše odpovědnost vůči pacientům, být jim nablízku ve složitých situacích a být první linií systému, druhý profesionálně bezpečnostní, protože lékař infikovaný nebo v karanténě systému nepomůže. Proto se řídíme doporučeními Sdružení praktických lékařů ČR,“ zahájil doc. Seifert.

Pro porovnání uvedl situaci v Evropě – v Itálii systém očekával od praktiků dosud hlavně doporučení. „Ale nemocnice jsou přeplněné, specialisté pacienty nepřijímají, takže praktičtí lékaři se dostali do klíčové role a také to někteří zaplatili životem. Řecko má také silný nemocniční systém s poměrně chabou primární péčí, tam dnes situace je téměř organizačně neřešitelná. Ve Španělsku primární péče funguje, v centrech určí lékaře nebo skupinu lékařů, kteří zajišťují 24 hodin péči, jsou skutečně pacientům k dispozici, a také jim občané v osm večer vždy aplaudují z okna a děkují,“ řekl doc. Seifert s tím, že nynější situace je do jisté míry i příležitostí ukázat roli praktiků v systému, jak jsou důležití pro pacienty.

Bez ochranných pomůcek – telefonicky

Ordinace nemají ochranné pomůcky, MZ ujišťuje, že praktici jsou v první linii dodávek. Než je dostanou, přešli na distanční kontakt s konzultacemi po telefonu. Pacienti mohou volat i na informační linky SZÚ a ZP, k odlehčení čísel 112 a 115 je zřízena linka 1212 jako profesionální call centrum. Operátoři by měli postupovat podle algoritmu od MZ, který umožní stanovit závažnost pacienta. „Hlavním indikátorem závažnosti by měla být odpověď na nově vzniklé zdravotní obtíže, kde dominuje dušnost, definovaná jako pocit ztíženého dýchání bez souvislosti s kašlem, horečka nad 38 stupňů a suchý kašel. Dušnost je kritériem nejzávažnějším. Po odborné stránce nejsou tyto symptomy vyčerpávající, ale jsou srozumitelné pro veřejnost a obsluhu call centra. Pracuje s nimi také emergentní systém na 155. Tady pak je ke sdělení několik variant: jestliže se člověku hůře dýchá, má horečku a suchý kašel, volejte ihned 155. Máte-li horečku déle než dva dny nebo suchý kašel bez horečky, kontaktujte telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost. Důležité kritérium, je-li vám více než 60 let a máte kterýkoli z uvedených příznaků, rovněž kontaktujte praktického lékaře nebo pohotovost. Jestliže nic z toho nemáte – chceme dát jasnou zprávu volajícímu, že má být v klidu doma a léčit se jako s příznaky lehkého nachlazení,“ popsala náměstkyně Šteflová.

V tuto chvíli algickým bodem je testování. Pokrýt co největší procento populace by bylo dobré, ale kapacity na to nejsou. Lidé si testy platí v soukromých laboratořích. Rada poskytovatelů ale doporučila testy jen pro indikované. Odbor hlavní hygieničky pracuje na metodickém návodu, kdo je indikovaný. Pro praktiky je rovněž důležité vědět, kde jsou odběrová místa: Seznam odběrových center ZDE. Každý kraj disponuje alespoň jednou sanitkou k odběru u pacienta doma. Napříště by to měla být výjimka pro ty, kteří nemají možnost se dostavit. Mapa odběrových míst je na webu MZ koncipována jako interaktivní, provázaná s call centrem. Indikovanou žádanku může lékař doručit buď e-mailem pacientovi, nebo rovnou do odběrového místa s informací, že pacient by se měl dostavit na odběr k vyšetření.

Test na PCR dává přímý průkaz viru v tekutinách pokrývajících sliznice. Rychlotest reaguje pouze na aktivaci imunity virem, je vhodný u pacientů s příznaky. „Negativní nález tu nic neznamená, slouží jen ke screeningu a přístupu k pacientovi, který má poslechový nález na plicích náhle vzniklý, rychle probíhající. Při pozitivním nálezu je nutné udělat výtěr a poslat do laboratoře na vyšetření,“ zdůraznil MUDr. Březovský.

Vyléčený musí mít dvakrát negativní výsledek PCR, zatím se ale neví, zda ho lze považovat za imunokompetentního. COVID-19 se mění, ve Wu-chanu byl jeden kmen, zmutoval do dvou klonů, nyní jsou už čtyři klony viru. „Bude-li to pokračovat, může se stát, že bude člověk odolný vůči jednomu klonu, ale vůči dalšímu ne. Je možné, že to je i příčina návratu onemocnění u již negativního pacienta. Testujeme to s Akademií věd, dalo by se to využít k diagnostice,“ řekl dr. Březovský s tím, že častěji onemocnění postihuje muže a muži mají také více komplikací.

Testovat všechny lidi s infekcemi dýchacích cest nelze, z epidemiologického hlediska je proto vhodné i bez testu protrahovat u nich pracovní neschopnost na 14 dní. Plošná epidemie chřipky v ČR skončila, na webu SZÚ vychází každé pondělí aktualizace infekcí horních cest dýchacích a chřipky podle okresů. „Můžete se podle toho orientovat, když tam bude minimální výskyt chřipky, budete mít CRP nízké a budou k tomu příznaky, velmi pravděpodobně se bude jednat o koronavirus,“ uvedl MUDr. Březovský.

Právní a organizační souvislosti onemocnění

Docent Seifert zmínil problém, do kterého se může lékař dostat. „Vedení věznice nutilo lékaře provést preventivní prohlídku vězni, aniž mu dalo ochranné pomůcky, lékař odmítl a věznice ho poslala domů, že je jim k ničemu,“ popsal. MUDr. Šteflová připomněla právo odmítnout v takovém případě práci a MUDr. Březovský zmínil podmínku, že zaměstnavatel je povinen vybavit člověka osobními pomůckami. Na webu MPSV, odkud je převzal i SZÚ, jsou pracovněprávní souvislosti onemocnění, karantény, co má zabezpečit zaměstnavatel a jaké možnosti má zaměstnanec. Zvažuje se zkrácení povinné doby karantény pro zdravotníky. „Já nejsem úplně nakloněn tomuto opatření, pravděpodobně ale důležitější je mít rezervy. V Číně rezervy měli, u nás v zásadě příliš nejsou. Takže zásah je to nutný – je potřeba, aby nemocnice dostaly pokyn včas, aby vytvořily kapacity, které budou oddělovat běžné pacienty od pacientů, kteří onemocněli tímto virem,“ řekl.

Vylepšení se chystá i v komunikaci s lékaři. SZÚ provozuje nyní tři linky, zodpovídají 350–400 dotazů za 24 hodin. Jakmile dotazy převezme linka 1212, tyto tři linky by měly být vyhrazeny pro superkonziliární dotazy lékařské veřejnosti. „Co potřebujeme, je komunikace s vámi, případy zvlášť důležité bychom s vámi rádi komunikovali, protože mají svůj epidemiologický význam pro další budování vyšetřovacích kapacit a možností a celý pokrok v této oblasti,“ shrnul MUDr. Březovský.