Menu

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví

17. 9. 2020 - KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.

V průběhu několika uplynulých let se v souvislosti s pojmem „zdravotnictví“ často skloňuje i otázka jeho elektronizace. Při zmínění této problematiky se člověku vybaví kupříkladu novinka v podobě eReceptu či nedávné spuštění ostrého provozu tzv. lékového záznamu. V poslední době se nám pak v souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 vybaví pojem „chytrá karanténa“ a s tím neoddělitelně spjatá aplikace eRouška. Elektronizace zdravotnictví byla zařazena mezi dílčí cíle současné vlády – s předložením věcného záměru zákona o elektronizaci zdravotnictví počítala již v plánu legislativních prací na rok 2018. S končícím létem pak představilo Ministerstvo zdravotnictví svůj návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který vznikl na základě Národní strategie elektronického zdravotnictví z roku 2016. Ministerstvo zdravotnictví k návrhu uvádí, že elektronizace zdravotnictví patří mezi oblasti, které mají „nejvyšší potenciál pro zlepšení zdraví obyvatel ČR“. Elektronizace by zároveň podpořila reformu zdravotních služeb, přispěla k vyšší efektivitě a posílila zájem lidí pečovat o vlastní zdraví. Návrh zákona nyní zamířil do mezirezortního připomínkového řízení.

Navrhovaná právní úprava usiluje o systémové ucelení a právní zakotvení nových technologií v oblasti elektronizace v resortu zdravotnictví, neboť dle důvodové zprávy je stávající právní úprava roztříštěná do více pomyslných částí zavádějících elektronizaci v dílčích oblastech (např. již výše zmíněný eRecept nebo lékový záznam pacienta). Návrh proto definuje zejména základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví, role a odpovědnosti subjektů v systému elektronického zdravotnictví a definice s tím souvisejících pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení či předávání zdravotnické dokumentace nebo ochrany dat.

V této souvislosti je však třeba zmínit, že cílem daného návrhu zákona není vybudování žádného centrálního úložiště dat nebo paralelního systému zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví počítá s centralizací základní infrastruktury prostřednictvím tzv. integrovaného datového rozhraní. Na rozdíl od lékového záznamu pacienta proto stát nikde nebude centrálně skladovat uložená data, ta zůstanou uložená přímo u lékařů nebo v nemocnicích jako doposud. Ministerstvo tak novou právní úpravou chce jen garantovat jejich bezpečné sdílení. Elektronizace by tak měla být nejprve dobrovolná, avšak kdo ji bude chtít používat, bude muset dodržovat jednotná pravidla.

Z praktického hlediska je třeba zmínit zejména ministerstvem slibovanou automatizaci procesů souvisejících s předáváním zdravotnické dokumentace a výpisů z ní elektronickou cestou. Dalším významným aspektem je pak vytvoření tzv. kmenových zdravotnických registrů, tj. kmenového registru pacientů, kmenového registru zdravotnických pracovníků a kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb.  Do těchto neveřejných registrů by pak měly mít (za splnění předem stanovených podmínek) právo nahlížet kupříkladu Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv a další správní orgány. U kmenového registru pacientů by pak mohli příslušné údaje využít například poskytovatelé zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb, jednotliví zdravotničtí pracovníci nebo zdravotní pojišťovny.

Vzhledem k tomu, že návrh zákona představuje pouze hlavní „kostru“ elektronizace zdravotnictví, bude mít navrhovaná právní úprava dopad i na jiné právní předpisy, a to zejména na zákon o zdravotních službách či zákon o léčivech.  Ministerstvo však v důvodové zprávě uvádí, že „předkládaný návrh zákona představuje první elementární fázi elektronizace zdravotnictví, která umožní vznik jeho základní infrastruktury a základních centrálních služeb elektronického zdravotnictví“. Nejen z tohoto důvodu bude zajímavé sledovat další průběh legislativního procesu. S přijetím zákona však Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli nepočítá dříve, než v průběhu roku 2021.