Menu

Povinnosti ošetřujícího lékaře k pacientovi

25. 10. 2018 - KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.
Jaká zákonná nebo podzákonná norma upravuje povinnosti ošetřujícího lékaře k pacientovi? Ošetřující odborní lékaři velmi často delegují pomocná vyšetření, sanitky, neschopenky na praktického lékaře a jsou ošetřujícími lékaři pro danou diagnózu námi registrovaného pacienta. Typické jsou situaci, kdy si odborná oddělení pozvou pacienta na určitý termín na kontrolu a poukaz na sanitku žádají na praktickém lékaři.

Odpovídá: Mgr. Libor Štajer, KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.

Povinnosti lékaře (zejména ve vztahu k pacientovi) jsou upraveny primárně v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Zde zakotvené povinnosti se však vztahují na všechny zdravotnické pracovníky, a tudíž v něm nenajdeme žádnou bližší úpravu týkající se vztahu jednotlivých lékařů.

Podrobnější úprava povinnosti ošetřujících lékařů je poté obsažena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. „Ošetřujícím lékařem“ se pro účely zdravotního pojištění rozumí jak lékař registrujícího poskytovatele, tak i lékař poskytovatele specializované ambulantní péče. Tento pojem se tedy vztahuje jak na „praktického“ lékaře, tak na „ošetřujícího odborného“ lékaře. Zákon o zdravotním pojištěním tedy mezi těmito dvěma druhy lékařů nerozlišuje, a rovněž též tedy neupravuje vztah mezi nimi. Např. dle § 36 daného zákona lze provést dopravu pojištěnce (za splnění dalších zákonem stanovených podmínek) na základě indikace ošetřujícího lékaře, tj. jak lékaře praktického, tak ošetřujícího odborného. Taktéž vydání poukazu na sanitku a další obdobné úkony jsou oprávněni vydat oba výše zmíněné druhy lékařů.

Dále jsou povinnosti ošetřujícího lékaře zakotveny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tato úprava se však věnuje především povinnostem ošetřujícího lékaře ve vztahu k pracovní neschopnosti.

Vztah praktického a odborného ošetřujícího lékaře tedy není v zákoně výslovně upraven, a to ani v žádných navazujících podzákonných předpisech. Co se tedy týče Vašeho dotazu ohledně „delegace“ určitých úkonů na praktického lékaře, podle našeho názoru zde není žádná povinnost praktického lékaře těmto požadavkům (např. na vydání poukazu na sanitku) vyhovět – jedná se pouze o kolegialitu mezi lékaři. Žádné zákonné ani podzákonné ustanovení nezakotvuje povinnost praktického lékaře těmto požadavkům vyhovět. Jediné ustanovení, o které by šlo toto právně opírat, je obsaženo v čl. 4 odst. 3 Etického kodexu České lékařské komory, který stanoví mimo jiné následující: „Lékař kolegiálně spolupracuje s těmi lékaři, kteří současně nebo následně léči stejného pacienta.“ Z tohoto však dle našeho názoru nelze dovozovat povinnost lékaře vyhovět výše zmíněným žádostem odborných lékařů. Dle našeho názoru se spíše odborní lékaři odchylují od povinností stanovených v kodexu, když vyžadují provedení určitých úkonů (které mohou sami provést) po jiných lékařích.

Pro úplnost dodávám, že k delegaci určitého úkonu může dojít v rámci tzv. delegované preskripce (preskripce léčivých přípravků s preskripčním omezením „L“ na doporučení odborného lékaře). Ani v tomto případě však není praktický lékař povinen daný léčivý přípravek skutečně předepsat.